Historie a zpracování chlorelly

Chlorella pyrenoidosa je sladkovodní jednobuněčná mikroskopická řasa. Existuje již téměř tři miliardy let! Svůj název si vysloužila díky své barvě a stavbě. Chlorosřecky znamená zelený a ella se dá z latiny přeložit jako malý.

Chlorellu objevil v roce 1890 nizozemský botanik, mikrobiolog, profesor a vědec Martinus Wilhelm Beijerinck. V té době i přes své unikátní účinky nezískala přílišnou pozornost. O pár desítek let později, nositelé nobelovy ceny Otto Heinrich Warburg respektive Melvin Calvin při svých výzkumech buněčného dýchání a fotosyntézy resp. oxidace oxidu uhličitého v rostlinách používali z velké části právě chlorellu.

Opravdový zlom v popularitě chlorelly ale nastal až v 70 letech chlorella-pilule
20. stol. a to zejména díky 2. světové válce. Japonsko bylo tehdy následkem shození atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki zamořené radioaktivními látkami a vše mnoho kilometrů od epicentra bylo buď zničeno, či výrazně poznamenáno.

Lidé, kteří šťastnou náhodou přežili měli těžké zdravotní potíže a po generace se rodily postižené děti v důsledku ozáření. V té době se vzpomnělo na téměř zázračné účinky chlorelly. Dle vědeckých průzkumů měla chlorella z těla odstraňovat těžké kovy jako olovo, kadmium či arzen a měla tlumit toxicitu způsobenou ozářením. 

Zanedlouho na sobě lidé pociťovali kladné účinky. Přestaly jim padat vlasy a zuby, nebývalo jim tak špatně a cítili se celkově "čistší". To byl důkaz, že chlorella opravdu funguje nejen na papíře, ale i v reálném světě. Tato informace se velmi rychle rozšířila a chlorella se záhy stala nejoblíbenějším a nejkonzumovanějším doplňkem stravy. V té době si ji pravidelně dopřávalo cca 7 milionů Japonců. 

ZPRACOVÁNÍ CHLORELLY

Při správném zpracování se vstřebatelnost chlorelly do lidského organismu zvýší až 4x. Pakliže bychom chlorellu pouze sklidili a vylisovali do tablet, vstřebatelnost je cca 20%, pakliže bychom, ale provedli úpravu (dezintegraci), vstřebatelnost rázem vzroste až na 80%, což je v současné době považováno jako jedna z maximálních hodnot. 

DEZINTEGRACE CHLORELLY

Jedna z nejdůležitějších částí, která má na kvalitu chlorelly zásadní vliv je narušení buněčných stěn - tzv. dezintegrace. Chlorella má sama o sobě velmi silnou buněčnou stěnu, kterou enzymy našeho trávícího traktu nedokáží správně zpracovat. Pakliže bychom konzumovali chlorellu bez jakýchkoli úprav, vstřebatelnost by byla cca 20%. Naštěstí na tuto skutečnost vědci přišli a naučili  se silnou stěnu rozbít/narušit šetrným způsobem, tak aby neporušili kvalitu chlorelly a zároveň, aby byla vstřebatelnost co nejvyšší. V současné době se používají zejména 3 hlavní formy dezintegrace - STEAM, Dyno Mill a chemická metoda (tato metoda je na ústupu).

 

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení